Jdi na obsah Jdi na menu
 


Přehřátí a podchlazení

8. 8. 2015

Tyto stavy jsou u volně žijících dravců a živočichů obecně poměrně vzácné, protože za běžných okolností mají srst nebo peří uzpůsobené podmínkám, ve kterých se vyskytují, a navíc se mohou libovolně pohybovat mezi různými místy, aby si zajistili větší teplo nebo chlad.
Problémy tedy nastávají zejména v zajetí, kdy je zvíře někde uvázáno nebo zavřeno a nemůže se podle potřeby přesunout do stínu nebo naopak na sluníčko. Navíc se může dostat do situace, kdy se nebude moct dostat ani k vodě na pití nebo vykoupání, a co hůř - může se dostat i do naprosto odlišného prostředí, než na jaké je přírodou přizpůsobeno (v našich podmínkách např. polární nebo tropická zvířata). Oběma stavům je třeba předcházet, a pokud i přesto nastanou, musíme vědět, jak v takovém případě pomoci.

 

PŘEHŘÁTÍ

Příčin přehřátí může být několik. Omylem uvážeme dravce někde, kam v létě celý den svítí sluníčko a v dosahu není žádný stín; omylem ho necháme v autě na sluníčku; postavíme voliéru tak, že tam v létě po většinu dne svítí sluníčko; nutíme dravce v extrémním horku k zvýšené aktivitě. Většina "omylem" je však čirá nezodpovědnost, protože na takové věci je třeba myslet dopředu, když už jsme se rozhodli za cokoliv živého převzít zodpovědnost a určovat, kde se bude nacházet.
Samozřejmě nejnáchylnější k přehřátí jsou dravci a sovy pocházející ze severu. Naopak ale neplatí, že pouštní ptáci by s tím problém neměli vůbec. I oni jsou už víceméně aklimatizovaní na naše podmínky, takže náhlá horka jim nedělají dobře.

Pokud se dravec ale přesto přehřeje, musíme okamžitě jednat. Příznaky přehřátí počínají zrychleným dýcháním otevřeným zobákem, svěšenými křídly, těsně přilehlým peřím a nervozitou (pták se snaží dostat z nepříjemného místa a ochladit se). Postupně se dech zrychluje, přichází apatie a malátnost, dravec slábne a zpravidla se už neudrží na posedu... v konečných fázích už pouze leží, oddychuje a později umírá.
Není ale třeba propadat panice pokaždé, když pták začne dýchat otevřeným zobákem. Ptáci se tímto způsobem běžně ochlazují jako například psi vyplazeným jazykem. Někteří ptáci se chladí nebo naopak sluní tak, že si lehnou na zem a rozprostřou křídla. Takže pokud pozorujete pouze toto a dravci pobyt na slunci nebo jinde zřetelně nevadí a ani nevypadá nějak nezdravě, můžete být v klidu.

Přehřátého dravce samozřejmě okamžitě vezmeme do stínu nebo do chladnější místnosti (ale ne do zimy), rosíme mu peří, zejména pak můžeme vlhčit pařáty a ozobí, kde přes holou kůži dochází k největšímu ochlazování, a zajistíme mu klid, aby se nezahříval ještě vyrážením a podobně. Pomáhá i proudící vzduch, ale ne průvan! V nejtěžších případech, kdy už je dravec bezvládný, ho vezmeme do klína a vložíme mu pod křídla (tam také není tolik peří) kousek ledu nebo ho tam kropíme chladnou vodou. V žádném případě ale ptáka nesmíte promočit ledovou vodou skrz na skrz, mohl by se pak naopak nastydnout. Při těžkém přehřátí je lepší vyhledat i veterináře, ale lepší je si nechat radit pouze po telefonu nebo si ho zavolat domů a s ptákem nikam necestovat, protože to by mu mohlo ještě přitížit.

Prevencí těchto problémů je nevystavovat dravce slunci v horkých dnech, vždy mu poskytnout možnost stínu a hlavně koupadlo s čerstvou vodou. Nikdy nenechávejte ptáka samotného v autě, na které svítí. Ani chvíli! Nevíte, co se během té chvíle stane, z nějakého důvodu se prodlouží a pták se zaživa upeče! V extrémních vedrech můžete dravce také rosit rozprašovačem.

dsc_1335.jpg

 

 

 

 

 

Někteří dravci se rádi sluní. Tato káně se nahřívá na slunci s roztaženými křídly dobrovolně a není třeba se znepokojovat.

 

 

 

 

 

 

 

PODCHLAZENÍ

Podchlazení vzniká zejména ze dvou důvodů - v zimě za velkých mrazů nebo při promočení. Nejhorší je samozřejmě kombinace obojího, tedy promočení v zimě.
Suchý mráz obvykle nevadí dravcům polárním a i většina našich dravců se s ním vypořádává bez problému. Dravci z teplých oblastí bývají na mráz choulostivější, i když i oni se dokáží po několika generacích částečně přizpůsobit. Vlhká zima a promočení pak vadí všem dravcům. Celkově jsou k zimě citlivější malí dravci jako ostříži, poštolky a krahujci.

Příznaky podchlazení nejsou tak výrazné jako u přehřátí, ale zato mohou mít dlouhodobější následky. Dravec je obvykle apatický, skleslý a třese se, jindy žlutá barva ozobí a pařátů může poblednout. To už jsou ale příznaky silného podchlazení, obvykle se suchý mráz podepisuje "pouze" omrzlinami na nechráněných částech těla, jako jsou prsty, dlouhé stojáky a špičky křídel (opeřené části těla dravec většinou udrží v teple); při promočení pak počítáme s podchlazením automaticky, pokud venku není teplo. Dravec sice kromě třesu nevykazuje žádné větší změny, později ale může dostat rýmu, kašel nebo zápal plic. V podstatě zde platí totéž, co u člověka.
Pokud se ale dravec třese a je úplně suchý, není třeba se strachovat, pouze se tím zahřívá a pozornost pak zaslouží při velkých mrazech pouze prsty, na kterých se omrzliny poznají nejsnáze. Zpočátku kůže dostává narůžovělou barvu, později zčervená, nejhorší omrzliny jsou tmavé a jakoby vysušené, ale ty už často znamenají odumření prstu nebo celého stojáku, popřípadě špičky křídla, což se později projeví samovolným odpadnutím postižené části nebo nutností ji amputovat. Omrzlá kůže také snadno popraská a může dojít k infekci ranek.

Dravce s omrzlinami přeneseme někam, kde nemrzne (nemusí tam být nutně teplo) a vyhledáme veterináře, aby omrzliny zhodnotil. Lehčí omrzliny se obvykle léčí "rozmražením" tak, že postižené místo dáme pod tekoucí studenou vodu a postupně ji měníme ve vlažnou, nikdy však velmi teplou nebo horkou. Kůži promažeme třeba vazelínou nebo léčivým gelem z aloe vera a ptáka necháme v nemrznoucích prostorách, dokud se vše zcela nezahojí. Těžší omrzliny je lepší konzultovat s veterinářem.
Mokrého a podchlazeného dravce zabalíme do ručníku nebo mikiny a co nejrychleji ho odneseme do tepla, aby oschnul a ohřál se. Dravce raději nikdy nesušíme fénem, mohou se z nich při přehřátí uvolňovat plyny, kterými by se dravec mohl otrávit (ze stejného důvodu se nedoporučuje mít klec s domácími papoušky nebo okrasnými pěvci v kuchyni, kde se mohou tyto plyny uvolňovat z pánví). Podáme mu snadno stravitelné a výživné maso a ponecháme ho v klidu. K masu můžeme přidat speciální vitamíny nebo něco na podporu imunity.
Vždy dbáme, abychom dravce přenášeli z tepla do zimy postupně. Oni nemají bundu jako vy nebo svetřík jako gaučoví psi, musí se nižším teplotám pomalu přizpůsobit. Opačné změny teploty nevadí.

Prevence se dá zpravidla dělat jen proti omrzlinám, protože k nechtěnému promočení za chladného počasí obvykle dojde nepředvídatelně při lovu a podobně. V zimě musíme dravcům zajistit přístřešek nebo kryté místo, kde se mohou schovat před mrazivým větrem nebo mrholením. Z dosahu odstraníme misku z vodou nebo ji necháváme pouze ráno a dopoledne, aby dravec stihnul oschnout a nezůstal mokrý přes noc. Při mrazech se vodě vyhneme úplně. Dáme pozor, aby dravec seděl na nějakém termoizolačním materiálu, který ho nebude studit (ideální je kůže, dřevo, guma, popřípadě umělý trávník); v žádném případě by neměl být ve styku s kovem, ke kterému může i přimrznout. Holou kůži na nohách ptáka můžeme lehce mazat vazelínou, aby byla vláčnější a mráz ji tolik nevysušoval, nicméně nesmíme tím umastit peří, které by pak ztratilo svou zahřívací funkci. Dravce (zejména menší) držíme v zimě a při mrazech ve vyšší kondici, a to i v případě, že by to mělo znamenat vynechání výcviku.

dsc_2072.jpg

 

 

 

 

 

Dravci se obvykle rádi koupou a někdy se zmáchají opravdu "durch". Za teplého počasí to není na škodu, ale v zimě bychom to měli mít raději pod kontrolou.