Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Zranění

28. 12. 2013

DROBNÁ ZRANĚNÍ

Pod tímto pojmem myslím malé škrábance, odřeniny nebo něco podobného. Takovou ranku stačí vydezinfikovat třeba Septonexem, Jodisolem nebo zamáznout tekutým obvazem. Pokud je v ní nějaká špína, tak ji prvně otřeme nebo vybereme pinzetou. Dále můžeme používat hojivé masti nebo gely, ideálně na přírodní bázi jako třeba s propolisem nebo s aloe vera. V případě zanícení lze použít Framykoin, ale u ošklivějších ran se raději poradíme s veterinářem, který může nasadit i antibiotika. Desinfekci provádíme i následující dny, nejlépe po krmení, dokud se ranka zcela nezacelí strupem nebo nezahojí.
 

NÁRAZ HLAVOU

Takový náraz do skleněné tabule nebo lehká srážka s autem má nejčastěji jako důsledek otřes mozku a případné krvácení do mozku. Pták je buď v bezvědomí nebo zchromle leží (pokud ho ovšem náraz na místě nezabil). Dáme ho do šera a klidu, na hlavu přiložíme chladné obklady. Po otřesu mozku by se měl za pár minut nebo hodin vzpamatovat. Někdy zůstává při vědomí a vypadá docela v pořádku, ale nemůže létat a držet rovnováhu - motá se. Platí to samé jako při horší verzi. Raději vyhledáme veterináře. Krvácení do mozku sami nepoznáme. Může dojít ke krvácení z otvorů na hlavě (zobák, nozdry...). Šance na přežití jsou pak velice malé, pokud odborná pomoc veterináře přišla příliš pozdě a často ani veterinář nic nezmůže. Krvavý výron se časem buď vstřebá, nebo dravec zůstane s nějakou poruchou, v nejhorším případě po několika hodinách zemře.
 

KRVÁCENÍ

Ke krvácení dochází při větších poraněních. Může to být tržná rána, zlomený dráp,... Na postižené místo přitiskneme pevně cokoli čistého (kapesník, obvaz, šátek). Pokud rána vypadá skutečně ošklivě nebo krvácení neustává, neváháme jít k veterináři. Ten větší krvácení zastaví a ránu zašije. Je nutné mít na paměti, že ptačí organismus je velmi citlivý a pták má pochopitelně mnohem méně krve než člověk. Když k tomu přičteme rychlý tep a metabolismus, je jasné, že silné krvácení je skutečně životohrožující a kolaps může nastat velmi rychle, pokud se nedostane pomoci. Pozitivní ale je, že při menších poraněních mají ptáci poměrně dobrou srážlivost krve a krvácení samo rychle přejde.
 

ZÁSAH ELEKTRICKÝM PROUDEM

Tohle je velice obávaná nepříjemnost. Vysoké sloupy elektrického vedení jsou všude a dravce doslova svádějí k přistání. Kvůli tomu umírá mnoho ptáků s větším rozpětím (nejen dravci). Musíme se snažit vypouštět ptáka vždy dostatečně daleko od tohoto nebezpečí. Pokud tam i přesto přistane, nesmíme ho volat zpět. Mohl by se dotknout křídly drátů a dostat ránu. Přijdeme až pod sloup, ukážeme dravci kus masa nebo vábítko a hned ho hodíme ke sloupu. Pták by měl slétnout dolů s přivřenými křídly, takže nebezpečí kontaktu a vytvoření elektrického oblouku je o dost nižší. Po zásahu proudem to vypadá všelijak. Někteří jedinci, pokud se jim dostane odborné péče, přežijí i úplné upálení křídla nebo pařátu. Jiní zemřou zcela nedotčeni. Jednou jsem našla mrtvou káni lesní. Byl to velký, zdravý a nádherně vybarvený jedinec v perfektní kondičce. Při zkoumání (vždy s rukavicemi, abyste se něčím nenakazili!), jestli nebyla zastřelena, jsem našla pod křídlem malou dírku s přiškvařenou kůží. Tuhle káni zasáhl elektrický proud! Jindy jsem zase v záchranné stanici viděla poštolku s amputovaným křídlem. Příčina stejná. Občas jsou i vzácné případy, kdy dravec utrpí pouze šok, ale jinak ho elektřina nezraní, takže když se vzpamatuje, je naprosto v pořádku a třeba mu jenom lehce smrdí peří spáleninou.
Bohužel jsem byla svědkem i dvou úmrtí sokolnických dravců na sloupu. Jeden z dravců byl můj první, druhé neštěstí se odehrálo na setkání v Opočně. V obou případech šlo o rádoby zabezpečené sloupy. Nikomu nepřeji vidět odlétat dravce z pěsti a sledovat jeho let ke sloupu, odkud vzápětí padá mrtvý na zem. Leč bohužel je to zkušenost, kterou dříve či později v naší krajině zažije asi každý sokolník.
 

ZLOMENINY

Zlomeniny se vyskytují poměrně často a dochází k nim hlavně při lovu. Zlomená končetina visí a je nepohyblivá. Zlomeniny křídel a pařátů musí léčit veterinář. I přes odbornou pomoc je někdy třeba končetinu amputovat, nebo třeba kost špatně sroste a končetina bude špatně pohyblivá. Sami ptáka pouze uložíme do tmavého, měkce vypodloženého prostoru, aby byl v klidu a zranění si nezhoršoval. Fixace se přenechá veterináři. Nejčastěji se použije pevný obvaz, v těžších případech šrouby. Zlomenina se hojí rychle, někdy už za 14 dní. Delší fixace je nebezpečná, protože může dojít ke zkrácení šlach. Funkce postižené části se obnovuje nejhůře na křídle, kde je nutná maximální pohyblivost a křídlo je za letu vystaveno tlaku. Ovšem abych nebyla jenom pesimistická, viděla jsem několik dravců, kteří se i po poměrně těžké zlomenině perfektně zotavili a nikdo by na nich nic nepoznal.
 

POHMOŽDĚNINY

Při různých nárazech a jiných karambolech může kromě zlomenin dojít i k pohmožděninám. Bývají sice méně vážné, ale o to bolestivější. Projevy jsou podobné jako u zlomenin. Často lze rozdíl poznat až na rentgenu. Poradíme se proto s veterinářem. Projevy i léčení jsou podobné jako u člověka - na podvrtnutý kotník také nedostanete sádru, ale zato vás bude velmi bolet a pravděpodobně vás pošlou raději na rentgen. Chlazení postiženého místa bývá u dravců problematické, nezatěžování obvykle zajistí sám dravec. Pokud k tomu nebude nucen, bude většinou postiženou část maximálně šetřit, což ovšem může někdy vést ke komplikacím z přetěžování jiných částí. Vzniklou podlitinu můžeme mazat třeba arnikovou mastí a musíme hlídat, aby nedošlo k zánětu. Jinak je zpravidla nutný jen čas a klid. Vážnější pohmožděniny se mohou léčit i měsíc.

dsc_2566.jpg

 

 

 

 

Pohmožděnina lýtka, která se zprvu projevovala jen odlehčováním a svěšením nohy, rentgen však zlomeninu neukázal. Během několika dnů slezla modřina až na stoják a dravec nohu šetřil více jak 3 týdny.