Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Výbava sokolníka a dravce

8. 9. 2014


VÝBAVA SOKOLNÍKA

Výbava pro sokolníka se skládá z rukavice, brašny, atrapy kořisti, příletové šňůry a často k ní patří i telemetrie.

 

Rukavice chrání sokolníkovu ruku před dravčími zbraněmi. Proto je nezbytné vybrat si tuRukavice vhodná pro jestřába nebo velkého sokola správnou. Ve většině zemí se dravec nosí obvykle na levé ruce.Musí se dbát na velikost, typ a materiál. Správná velikost se pozná tak, že je pro sokolníka pohodlná a dokáže v ní dobře ovládat prsty. Zpravidla se vyrábí 4 typy rukavic - pro drobné dravce, pro sokoly, jestřáby a orly. Mezi drobné dravce patří třeba poštolka a krahujec - rukavice je zhruba po zápěstí a je ušita z jedné vrstvy slabé kůže. Sokolí je pro střední sokoly a malé káně - dosahuje za zápěstí až do půlky předloktí a v horní části bývá ze dvou silnějších vrstev. Jestřábí je pro káně, jestřáby a velmi velké sokoly - je minimálně do půlky předloktí a v horní části je vždy ze dvou vrstev silné kůže. Orlí je pro orly (překvapivě :-D) - je přes celé předloktí a šije se ze silné kůže, v horní části vyztužené až třemi vrstvami. Co se týče materiálu, je třeba dávat pozor na nekvalitní kůži nebo na kůži tak tvrdou, že v ní neohneme ani prsty. Je jasné, že orlí rukavice nebude měkká, ale stále musíte být schopni udržet poutka.

 

Brašny jsou různé a každému vyhovuje něco jiného. Jsou textilní i kožené. Vždy se zamyslete,Vhodná brašna s možností zavěšení píšťalky, čepičky a vyvlečených poutek na řemen. jestli vám bude vyhovovat. Berte v úvahu druh dravce. Správná brašna má kapsy vnitřní i vnější, na úlovek, krmení, lékárničku a na drobnosti (dloužec, klíče od auta, ...). Mnoho sokolníků využívá i batohy nebo jen pro výcvik ledvinku. V současné době jsou ale stále oblíbenější sokolnické vesty, které jsou velmi praktické a umožňují např. pohodlnější běh, protože vedle vás neplandají.


 

 

 

 

 

Atrapou kořisti se míní vábítko či vlečka. Slouží pro výcvik k lovu. Vábítka i vlečky si většinaVábítko s křídly z bažantího kohouta sokolníků vyrábí sama. Vlečka je pouze vycpaná kůže z budoucí kořisti (zaječí, liščí, ...) na koženém řemeni nebo dlouhé šňůře. Táhnout ji může pomocník i naviják. Na hlavu nebo krk vlečky se našije obyčejná kůže, aby se tak snadno nepoškodila, a pásky nebo provázky na přivázání odměny. Tím se pták učí chytat kořist za hlavu, což je naprosto nezbytné. Tradiční vábítko je buď celokožená podkova nebo kožená podkova s křídly kořisti. Mezi křídly nebo v hlavové části je vyztuženo druhou vrstvou kůže s pásky na odměnu. Celým vábítkem se otáčí pomocí řemene, který je kvůli snažší manipulaci dlouhý asi tak na rozpažení vašich rukou. Moderní vábítka mají tvary různé a v zahraničí se setkáme i s vábítky na zařízeních připomínajících rybářský prut.

 

Příletová šňůra je tenký, lehký, avšak dostatečně pevný provaz o délce 20 - 50 metrů.p1130843.jpg Měl by být namotán na nějakém držáku, aby se při své délce dal snadno smotat, aniž by hrozilo zauzlování, a také aby jej mohl sokolník nebo pomocník bezpečně držet. K držáku musí být řádně uvázán a na druhém konci může mít malou a lehkou karabinku s pojistkou na snadné a rychlé upevnění poutek dravce. Někteří sokolníci preferují přivázání šňůry přímo k poutkům sokolnickým uzlem, což je sice poněkud zdlouhavější, ale dravec je ušetřen další zátěže v podobě karabinky (zejména pro menší dravce představuje už samotný provaz značné ztížení letu).

 

Telemetrie je vysílací zařízení. Různými způsoby se na tělo dravce upevňuje drobný vysílač. Zpravidla ho najdete na stojáku dravce, v malé montáži na rýdováku nebo na speciálním batůžku na zádech. Sokolník pak má v brašně složenou anténu na příjem signálu. Pokud se dravec zalétne, je možné jej podle tohoto zařízení najít. Vysílačky mívají různé frekvence, které jsou vhodné pro různé terény - některé mají dlouhý dosah, ale signál se snadno ztratí mezi kopci, jiné mají dosah kratší, ale zato zvládají členitější krajinu. U nás nejčastější je frekvence 434.
 

 

 

 

VÝBAVA DRAVCE

Ta se skládá z chvatových poutek, obratlíku, dloužce, rolniček, jmenovky a čepičky.

 

• U chvatových pout známe 2 základní typy - tradiční a Aylmeri. Část na pařátu musí být upevněná tak, aby se pták nevyvlékl a ani mu nebyl pařát zaškrcen. Tradiční jsou v podstatě pásek měkké, pevné a nevytahující se kůže, který se pomocí třech zářezů uváže na stoják. Díky speciálnímu úvazu se nepovolí ani nestáhnou. Aylmeri jsou moderní poutka. Dravec má na stojáku jen manžetku. To je rovněž pásek kůže, který se na stoják připevní pomocí oček (průchodek). TatoDloužec s obratlíkem a jedním tradičním poutkem (toto poutko je z koženky, ale pro praxi musí být z pravé kůže) manžeta jde odstranit jen nůžkami, jinak ji uvolnit nelze. Skrz očka se provleče dostatečně pevný proužek kůže, který má na jednom konci knoflík (viz Sokolnická mluva), aby se neprotáhl očkem. Dnes se místo tohoto pásku používají i poutka různě vyráběná z provazu, jejichž životnost je podstatně vyšší a nemusí se prakticky udržovat. Při vypuštění mohou být tyto pásky vyvléknuty a ptákovi nehrozí uvíznutí v roští. Kromě těchto dvou typů lze narazit na velké množství různých verzí, které ovšem vychází z těchto základních.
Všechny kožené součásti musí být pravidelně kontrolovány a občas očištěny a promazány tukem nebo balzámem na kůži, aby neztvrdly a nepopraskaly.

 

Dloužec býval kožený řemen s knoflíkem na jednom konci, který se provlékl skrz jeden kroužek obratlíku. Dnes to je nylonová šňůra, díky které se dravec uváže k posedu. Bývá délky 60 - 150 cm (délka je určována velikostí dravce a typem i velikostí posedu) a k jejímu uvazování se používají speciální tradiční uzly.

 

Obratlík je součástka zabraňující zamotání pout během uvázání dravce. Měla by se koupit up1130838.jpg výrobce sokolnických potřeb, protože u klasických - prodávaných na psí vodítka nebo v železářství - je vyšší riziko prasknutí obratlíku a následné zbloudění ptáka. Jsou to v podstatě 2 kroužky spojené tak, že se mohou otáčet. Díky obratlíku se uvázanému dravci při poskakování nezamotají poutka. Je nezbytné kontrolovat opotřebení, aby se zabránilo prasknutí.

 

 

Rolničky se různými způsoby upevňují na stoják dravce. Nyní jde do módy i připevnění kp1130840.jpg rýdováku. Díky nim sokolník nalezne dravce i v hustém podrostu, kde není vidět, ale jeho rolničky zvoní. Proto se musí jednat o speciální sokolnické rolničky, které mají jasný zvuk a jsou velmi dobře slyšitené. Pro různé dravce je třeba různě velkých rolniček, aby ho v letu zbytečně příliš netížily.

 

 

 

Čepičky jsou sokolí nebo pro krahujcovité dravce. Každá z těchto skupin má totiž trochu jinýp1130847.jpg tvar hlavy. Dále se čepičky dělí na spoustu typů, takové nejzákladnějí dělení je na indické, arabské, holandské a kirgizské. Jednoduše řečeno... indické jsou ty s "rohy" okolo očí ptáka a lze je vyrobit i doma podle střihu, dnes se však u nás moc nepoužívají. Arabské jsou ty kulaté, jsou z jednoho kusu kůže, který se složitě tvaruje, a vzadu mívají zavírání připomínající harmoniku. Holandské jsou také kulaté, ale jsou již ze 3 kusů kůže, vzadu mají kůži vyřízlou, bez "harmoniky" a dnes se u nás používají nejvíce. Kirgizské jsou charakteristické tím, že nemají řemínky na utažení - pouze se nasadí. Jinak existuje velké množství různých kombinací a střihů.
Každý náš pták musí mít svou čepičku, která mu perfektně padne, tzn. nevidí přes ni a ani ho netlačí. Čepičky se dnes většinou kupují.

 

Jmenovka je hliníková nebo plastová destička nasunutá na chvatové poutko nebo přivázaná pomocí koženého řemínku na stoják dravce. Je na ní adresa nebo telefonní číslo na sokolníka. Pokud dravec ulétne a někdo jej najde, může pak zjistit sokolníka a ptáka mu předat nebo mu alespoň sdělit jeho osud.