Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Pelichání

27. 12. 2013

Pelichání je proces obnovy opeření. Žádné pero se totiž poté, co plně doroste, už nevyvíjí ani neobnovuje, zato k jeho opotřebovávání dochází neustále. Všichni ptáci mají proto období zvané pelichání nebo také přepeřování, během něhož vymění veškeré nebo část svého šatu. Tato obměna peří však neslouží pouze k výměně starého peří za nové kvůli jeho opotřebení, nýbrž je to i forma "převléknutí" se z šatu mláďat do šatu dospělých, který se kromě jiného může lišit i podle pohlaví.

Šat mladých bývá zbarven odlišně z několika důvodů. Jedním z nich může být nenápadnost. V případě pohlavního dimorfismu (= rozdílnosti mezi samcem a samicí) bývají mláďata zbarvena jako samice, která je nenápadnější, nebo jsou zbarvena úplně jinak. To jim umožňuje vyhýbat se pozornosti nepřátel. Dalším důvodem je teritorialita dravců. Dravci si obvykle vydržují svoje teritorium a brání si ho vůči ostatním dospělcům vlastního druhu, kteří pro ně představují konkurenci. Pokud však vidí šat mladých, nezaútočí, protože nedospělí ptáci ještě nejsou schopni hnízdit a nehrozí tedy, že by jim jejich revír zabrali pro sebe. Většina malých a středních dravců získá šat starých při prvním pelichání, tedy po svých prvních narozeninách. Velcí dravci ho vyměňují postupně a přebarví se až za několik let.
Opeření mladých dravců se také liší kvalitou. Je měkčí a pružnější než u starých ptáků a zpravidla i delší - např. mladí jestřábi mají viditelně delší rýdovák než staří.

Šat starých je naopak kontrastnější a občas i barevnější. Jeho základní kresba se už po celý život dravce nemění, pouze získává na vytříbenosti, a tak lze někdy určit, jedná-li se o dravce dospělého nebo už v pokročilejším věku. U některých dravců tento šat zahrnuje i pohlavní dimorfismus, kterým se odlišují samci a samice. Pestřejší jsou obvykle samci. Někdy může jít o nepatrnou změnu, jindy byste při neznalosti řekli, že samec a samice jsou dva odlišné druhy (často u motáků).

 

Pelichání probíhá u většiny dravců jednou do roka, obvykle od jara (březen - duben) do konce léta (srpen - září). Jeho začátek je ovlivněn mnoha faktory, nejvýznamnější je délka světelného dne, tedy jak dlouho je přes den světlo. Na prodlužování dne reagují dravci zahájením námluv a hnízdění, za což jsou zodpovědné chemické látky vylučované v jejich organismu zvané hormony. Tyto hormony mají vliv i na pelichání.

Malí a střední dravci vymění jednou ročně veškeré opeření, velkým dravcům trvá kompletní výměna několik let. Aby pero narostlo silné a zdravé, musí být dobře vyživováno, což vystavuje organismus velké zátěži, protože současně s pelicháním musí obvykle zvládat i hnízdění. Stěhovaví dravci táhnoucí ještě v létě dokonce pelichání přerušují a dokončují je až na zimovišti, neboť by jejich organismus už takové nároky nezvládl bez toho, že by se to projevilo na kvalitě peří.
Z tohoto důvodu se také většina sokolnických dravců v době pelichání necvičí, protože výcvik vyžaduje nižší kondici než je potřeba pro kvalitní peří.

Pro dravce je nezbytné zůstat letuschopný po celý rok, aniž by byla jeho rychlost či obratnost omezena. Proto se peří, zejména pak letky a rýdovací pera, mění podle přesného pořadí, kdy vypadne vždy jen jeden pár stejných per, a dokud nedoroste, nevypadnou další. Toto schéma se pak liší u krahujcovitých a sokolovitých dravců a někdy i individuálně.

dsc_1537.jpg

 

 

 

 

Tento sokol působí barevně poněkud neupraveně. Je to tím, že je uprostřed výměny šatu mladých do šatu starých. Hnědá kapkovitá pera jsou z mladého šatu, tmavé proužky mezi nimi je nový šat starých.