Jdi na obsah Jdi na menu
 


Průběh

27. 12. 2013

V přírodě dravci hnízdí většinou na jaře a pouze jednou do roka. Velcí supi dokonce jednou za dva roky. Vlastnímu hnízdění a páření předchází složité námluvy, kdy dravci pořádají akrobatické lety a předávají si drobné dárečky v podobě potravy.

Samci jsou o třetinu menší než samice. Jsou jí tedy plně podřízeni a nikdy ji do ničeho nenutí, protože by je mohla napadnout. Odtud i sokolnický výraz pro samce - terček (z latinského tercius = třetina).


p1000215.jpg

 

 

 

  Zde samice v modré čepičce.

 

 

 

 

Když samice usoudí, že je její partner schopen uživit rodinu a má pořádný revír, začnou stavět hnízdo. Samec zpravidla nabízí vhodná místa, ale poslední slovo má vždy samice. Způsob stavby hnízda se liší u každého druhu dravce. Obecně si jsou však podobní dravci z jednotlivých čeledí.


Dravci krahujcovití si většinou staví vlastní hnízdo z větví a stébel, pouze občas osídlí opuštěné cizí hnízdo. Hnízdo je umístěno buď na stromě, skále nebo na zemi. Hnízda bývají velká, ale přesto dobře ukrytá a mnohdy je prozradí jen zbytky potravy pod nimi. Například jestřábi nosí na okraje svých hnízd čerstvé zelené větve, aby dobře splývala s okolními stromy. Ve voliéře pro odchov krahujcovitých dravců musí být ve výši umístěn proutěný koš nebo plošina kde vybudují své hnízdo. Materiál dodává sokolník.
Sokolovití si hnízdo vetšinou nestaví. O svá mláďata pečují v cizích hnízdech nebo na holé skále. Poštolky se často usazují na pustých okenních římsách ve městech nebo v truhlících po květinách na balkonech. Ve voliéře pro sokoly proto musí být ve výši plošina s prohlubní, která je vysypána štěrkem nebo říčním pískem. Jako náhražka se může použít staré velké hnízdo nebo proutěný koš s větvemi. Pro sokolovité dravce se rovněž vyvěšují speciální budky v místech, kde chceme podpořit jejich výskyt.


Už během stavby hnízda dochází k páření. Jako všichni ptáci mají i dravci kloaku. Je to společný vývod pro trávicí, vylučovací a rozmnožovací soustavu. Samice se při páření přikrčí, samec jí vyskočí na záda a snaží se dostat svou kloaku k její. Když se mu to podaří, předá samici sperma pouhým přitisknutím kloaky. Páření se mnohokrát opakuje. Většina dravců je monogamní - to znamená, že mají pouze jednoho partnera a zpravidla ho ani nemění. Po vyvedení mladých se staří rozletí po okolí a znovu se sejdou až na jaře.

Samice několik dní po páření začne snášet vejce. Mezi vejci je minimálně jednodenní pauza. Samice zasedá už na první vejce, ale tzv. napevno sedí obvykle až po snesení posledního. V sezení se rodiče střídají, ale největší podíl má samice, která odlétá jen výjimečně a na krátkou dobu. Sameček je v sezení méně spolehlivý a jeho úkolem je živit partnerku.


dsc_0360-1-.jpgPo vylíhnutí jsou ptáčata krmena samicí, která dostává potravu od samce. Jen ona je schopna potravu připravit. Později si mladí trhají maso sami a krmí je tedy i samec, který by drobné kousky nepřipravil. Jakmile mladým doroste peří, začnou cvičit máváním a skákáním kolem hnízda svá křídla. Rodiče je individuálně učí lovu a ještě nějaký čas poté je přiživují.

 

  

 

U některých druhů se setkáváme s odlišným šatem v prvním roce života. Tato rozdílnost od dospělců slouží k tomu, aby je staří nevyháněli z revíru. Dravci si hlídají svá teritoria, do nichž nepouštějí jiné jedince. Mladí dravci ale mají privilegium a jsou tolerováni, dokud další rok nepřepelichají.